Jak se již stává tradicí, opět jsme nenastoupili kompletní, tentokrát chyběli zraněný Martin Šumpich, po rugby dobitý Vláďa Pleskač a dovolenkující Ondra Béna. Když k tomu připočítáme ne zcela zdravé Pavla Rosického a Martina Pátka, kteří zůstali jen na lavičce a nemocného Luboše Sobotku, který se zápasem víceméně protrápil, tak ani tentokrát nebyla sestava ideální. Naštěstí se nám podařilo získat z Havlíčkova Brodu na poslední chvíli dorostence Martina Grona a ten hned musel nastoupit v základní sestavě.

Domácí mají mladý běhavý celek a od začátku prvního poločasu, který hráli z kopce nás díky pohybu přehrávali a první šanci si vytvořili oni, ale jejich hráč z levé strany mířil jen těsně vedle tyče. My jsme skórovali z první povedenější akce, když Mára Pleskač vyzrál na ofsajd systém, sám prošel obranou Vísky a křížnou střelou nedal brankáři šanci. Domácí se nadále snažili vyrovnat a je třeba říct, že nám zvláště po pravé straně pěkně zatápěli. A po pěkné akci po této straně a centru zůstal před brankářem osamocený hráč, který hlavou srovnal skóre. A o 10 minut později se domácí ujali vedení velmi náhodným (i když za výkon možná zaslouženým) gólem, když po naší nepřesnosti na vlastní polovině kousek od středové čáry jejich hráč zblokoval náš odkop a míč se kuriózně odrazil velkým obloukem a snesl se přes brankáře do horního rohu branky. Prostě gól, který padne jednou za 1000 zápasů. Tento moment nám nepomohl a byli jsme docela rádi, že jsme do přestávky udrželi skóre 1 : 2, které pro nás bylo docela milosrdné.

Po přestávce jsme se snažili vyrovnat, ale naší první nebezpečnou střelu zlikvidoval domácí brankář. Poté postupně zase získala převahu Víska a my jsme měli docela štěstí, když nebezpečná střela jejich hráče skončila pouze na naší pravé tyčce. Domácí nás trápili nejvíce po pravé straně a byly tam dva zákroky, po kterých se klidně mohla pískat penalta (obzvláště ten druhý po ní přímo volal), ale píšťalka rozhodčího zůstala němá. Před koncem zápasu jsme vystřídali oba útočníky a Pavel Rosický a Martin Pátek hru oživili. Přesto šancí jsme si mnoho nevypracovali a domácí hrozili rychlými protiútoky. Když už se zdálo, že utkání skončí naší porážkou, napřáhl za hranicí šestnáctky ke střele Radek Klement a jeho střela se štěstím prošla houštinou těl a zapadla přesně k tyči. V nastaveném čase ještě měli domácí šanci po rohovém kopu, ale ve skrumáži a zmatku nikdo nebyl schopen dostat míč do brány. A tak si vezeme velmi cenný bod, který je pro domácí celkem bolestnou ztrátou.

Hodnocení vedoucího mužstva:  ​Musím říct, že dneska jsme si ten bod nezasloužili, domácí byli podstatně lépe fyzicky vybavení a většinu zápasu měli více ze hry. A je pravda, že tentokrát je rozhodčí poškodil. Bod pro nás je opravdu velmi cenným ziskem. Ale z výkonu nadšený nejsem, i když je jasné, že u některých hráčů byl ovlivněn jejich zdravotní indispozicí. Ale od některých jiných hráčů bych očekával lepší výkon. Pozitivem je pro mě výkon posily Martina Grona, který už v 15 letech patřil k nejlepším hráčům na hřišti. Příští týden nás čeká pouťový domácí zápas, který díky tanečním zábavám bývá většinou kritický a čeká nás velmi silný tým Dolního Města. Tak doufám, že si to hráči uvědomí a podle toho k tomu přistoupí, aby nebyla ostuda, jako před dvěma lety proti Leštině.