V nedělním ránu nám ze základu chyběli Vláďa Pleskač a Tomáš Polreich a několik přítomných hráčů bylo po sobotě v poněkud politováníhodném stavu.

Domácí hrající o záchranu se prezentovali snaživým výkonem, na druhé straně jim kombinace ve středu pole poněkud vázla. Přesto vyprodukovali první střelu na branku, která sice byla dostatečně prudká, na štěstí šla pouze do míst, kde stál náš připravený brankář. I dál se snažili domácí tlačit, nám se naopak otevíraly prostory k protiútokům. Po akci po levé straně pěkně uvolnil Petr Rakušan Zdeňka Bence, ten ale střílel vedle. Po další akci byla brána příliš nízká pro Martina Pátka. Do třetice už udeřilo, když Luboš Sobotka pěknou uličkou našel Zdeňka Bence a ten se trefil přesně k tyči. Domácí i nadále měli územní převahu, z ní pramenilo i poměrně dost rohů, ale finální fáze jim moc nevycházela. Za zmínku stojí pěkná střela zpoza šestnáctky, při které se vyznamenal Pavel Losenický. Přesto chvíli před přestávkou Borováci vyrovnali, když po rohu se hlavou trefil jejich stoper.

Po přestávce pokračoval fotbal s nepřesnostmi na obou stranách. My jsme se ujali vedení zhruba po hodině hry, když se po přímém kopu a nedorozumění domácí obrany poměrně snadno trefil stoper Roman Hospodka. Bohužel zanedlouho se naše situace zkomplikovala, když po rohu se ve skrumáži zranil náš brankář ( vykloubený prst na ruce ). Do brány musel jít  Radek Klement a do pole poslední hráč ze střídačky. Komplikace byla o to větší, že už v té době hrál se zraněním kapitán Martin Pátek a my tím pádem měli vyčerpána všechna střídání.  A vzhledem k tomu, že ho noha opravdu bolela, tak musel posléze odstoupit a téměř posledních 20 minut jsme dohrávali v deseti. Tohoto faktu domácí využili a po dvou podobných akcích a nedůslednosti naší obrany dokázali výsledek otočit. A my v oslabení už neměli dost sil s tím něco udělat.

Hodnocení vedoucího mužstva:  Dnešní utkání se mi těžko hodnotí, měli jsme docela smůlu, jsem si jist, že kdyby nedošlo ke zraněním, tak s prázdnou neodjedeme. Zároveň jsem alespoň rád, že Pavel Losenický nemá prst zlomený a že si snad ještě na jaře zachytá. A zároveň doufám, že jsme si porci smůly pro tuto sezónu už vybrali a příští týden s Pohledem uhájíme domácí neporazitelnost.