Vzhledem k tomu, že po podzimní části (a předehraném prvním jarním kole)  jsme měli pouhé dva body a bylo jisté, že minimálně dva týmy budou padat, tak už v té chvíli byla záchrana pouze v říši snů. Navíc nás po podzimu oslabil odchod Kuby Kasala do Pohledu a zranění Honzy Šrámka v přípravě (u něho to nejspíš vypadá na konec s fotbalem). Proto nám během jara pomáhal v bráně Jarda Přibyl a za  A-tým často nastupovali hráči z Béčka a občas i veteráni. Po prvním kole chtěl ještě odejít Matěj Kasal do Přibyslavi, ale naštěstí vzal náš argument, že je to na poslední chvíli a že bychom měli velké problémy vůbec dát dohromady sestavu a ještě nám na jaře pomohl. Těmto všem hráčům patří dík, že nám pomohli dohrát ročník alespoň trochu se ctí.

Úvodní utkání jsme odehráli na půdě favorita z Přibyslavi a byl to výbuch a jen tak tak jsme unikli potupné "desítce". Druhé utkání doma s Antonínovým Dolem bylo odloženo kvůli podmáčenému hřišti. Na Velikonoce jsme sehráli utkání v Leštině a tam jsme po dobrém prvním poločase a kvůli velkému množství zahozených šancí smolně prohráli. Další domácí zápas s Jamným byl opět kvůli nepřízni počasí odložen. Další domácí utkání s Tisem už se odehrálo a díky kvalitnímu defenzivnímu výkonu jsme velkého favorita hodně potrápili, ale čtvrt hodiny před koncem Tis přece jenom gól vstřelil. Další utkání ve Ždírci se nám nevydařilo a schytali jsme 6 gólů. Další utkání jsme hráli doma s Pelhřimovem B a tam jsme podali o poznání lepší výkon, ale ani ten na body nestačil. Poté nás díky dohrávkám čekaly dva náročné týdny v režimu středa - sobota a i díky mnoha absencím jsme je nezvládli a připsali si 4 vysoké porážky postupně s Antonínovým Dolem, Lučicí, Jamným a Dobronínem. Potom se přece jenom někteří hráči uzdravili, nebylo tolik absencí a z posledních 3 kol jsme získali 7 bodů, čímž jsme si na konci sezóny trochu zlepšili náladu. Postupně jsme uhráli překvapivou remízu s béčkem Chotěboře, doma porazili béčko Světlé a v posledním kole přivezli body od našeho souseda v tabulce (a druhého sestupujícího) Havlíčkovy Borové.

Celkově jsme tak nahráli 9 bodů a po zásluze sestoupili do okresního přeboru. Nejen, že jsme získali nejméně bodů, ale dali jsme i nejméně gólů a nejvíc jich dostali. Ve všech těchto parametrech se nám ostatní týmy s vyjímkou Borové dosti vzdálily. Prostě tým, který góly nestřílí a v obraně dělá dost často fatální chyby, těžko může pomýšlet na úspěch. Dík patří všem hráčům, kteří i přes nelehkou situaci bojovali a snažili se z toho dostat. A povedený závěr soutěže je alespoň trochu odměnil. Obzvláště bych zmínil kapitána Tomáše Kohouta, který šel ostatním příkladem a bojoval i když se jemu ani týmu nedařilo.

Nemá už cenu brečet nad rozlitým mlékem, jsme v okrese a ani to pro nás není špatná soutěž, je třeba nabyté zkušenosti využít a zúročit je v okrese. Příští sezóna pro nás bude poněkud atypická, protože díky předpokládané rekonstrukci hřiště příští rok na jaře budeme všechny podzimní utkání hrát doma a všechny jarní venku. Další pozitivní věc v tomto ročníku byla i to, že jsme díky béčku rozšířili kádr a někteří hráči z béčka si zahráli i v A-týmu.  A v příštím ročníku chceme dále pokračovat v omlazování týmu. Po sezóně nás opustil trenér Petr Veselka a je třeba mu poděkovat, co pro náš fotbal udělal a popřát mu mnoho úspěchů v dalším působišti u dorostu Ždírce nad Doubravou. V této fázi vede tým jeho bývalý asistent Marek Dobiš a my se mu budeme ještě do začátku soutěže sehnat zkušenějšího mentora.

Rád bych ještě všem hráčům, trenérům a funkcionářům poděkoval a popřál ať si užijí dovolenou, protože letní pauza je krátká a začátek přípravy bude letos dosti brzo, už 11.7. se tým sejde k úvodnímu tréninku.